Kraniosakrální masáž
Kraniosakrální masáž představuje efektivní možnost uzdravení opatrnou podporou pohybu mozkomíšního moku, nacházejícího se v mozku a v míše. Jemnými doteky, při nichž je obvykle vyvíjen mírný tlak nejvýše 5 gramů, jsou odstraňovány blokády v kraniosakrálním systému.
Terapeutická metoda vyznává přirozené samoléčící mechanismy (vnitřní moudrost) těla.
Umožňuje optimalizovat funkci nervového a hormonálního systému, odstranit negativní tělesné a emocionální účinky stresu, posílit odolnost vůči onemocnění a napomáhat tím získání a udržení zdraví.
Kdy může kraniosakrální masáž pomoci:
Migréna a bolest hlavy
Chronické bolesti v šíji a v zádech
Poruchy podmíněné stresem a pnutím
Poruchy koordinace
Časté změny nálad
Posttraumatický stav přetížení organismu
Potíže se soustředěním, s učením, mluvením a čtením
Dysfunkce žvýkací soustavy
Stavy chronické únavy a vyčerpanosti
Ortopedické potíže v oblasti zad....
Průběh masáže
Při prvním setkání si popovídáme o vašich potížích, se kterými na terapii přicházíte. Povíme si, co od sebe můžeme navzájem očekávat a jaká jsou Vaše očekávání od kraniosakrální masáže. Vysvětlím vám, jak terapie funguje a co se během ní bude odehrávat. Masáž probíhá vleže, jste oblečení a podle potřeby přikrytí dekou. Je vhodné přijít v pohodlném, volném oblečení.
Doteky jsou velmi jemné.
Vše probíhá v příjemné a přátelské atmosféře při jemné relaxační hudbě.
Délka masáže je 60 min. Zdržíte se zhruba 90 min.
Život je nekonečně tvořivý a každý organismus má svoji vnitřní moudrost, která se projeví, jakmile dostane příležitost.
Uznání této moudrosti a samoléčebných schopností lidského těla tvoří základ kraniosakrální masáže.
Něco málo z historie
Prvním, kdo metodu popsal, byl na počátku dvacátého století Dr. William Garner Sutherland (1873-1954). Při svých experimentech vycházel z osteopatie Dr. Andrewa Taylora Stilla (1827-1917), jehož byl žákem.
Sledoval, jak se chová centrální nervový systém mezi lebkou ( cranium ) a kostí křížovou (sacrum). Zjistil, že lebeční kosti nejsou ve skutečnosti srostlé a že se pohybují pomalým rytmickým pohybem. Tento pohyb nazval primární respirací - Dechem života.
Metodu kraniosakrální terapie rozšířil Dr. Upledger po té co roku 1971 asistoval svému příteli - neurochirurgovi- při náročné operaci. Tehdy spatřil na vlastní oči pulsující aktivitu membrán, jež se nacházely v bezprostředním okolí páteřní míchy. Tento fenomén si později vysvětil zkoumáním rytmického pohybu lebečních kostí. Prokázal, že švy mezi lebečními kostmi jsou mírně pohyblivé a prostřednictvím nervů nacházejících se v těchto švech jsou pravděpodobně přenášeny do mozku informace o silách, jež zde působí, a tím je možno kontrolovat a regulovat tvorbu mozkomíšního moku.
Dr. Upledger vychází z toho, že kapalný systém, v němž je uložen nervový systém, je u nemocné osoby omezen a musí být optimalizován.
Pokud je tato optimalizace provedena úspěšně, může dojít ke zlepšení funkce nervového a hormonálního systému, což se pozitivně projeví na všech dalších tělesných funkcích.
Tady se můžete objednat nebo na cokoliv zeptat.
Vyplňte formulář a my se Vám co nejdříve ozveme zpět.